Astronomii můžeme plným právem považovat za vědu, která provází lidstvo po celou dobu jeho kulturního a společenského vývoje. Ve své původní podobě vzniká tehdy, když praktický život přináší problémy, na které je třeba znát odpověď. Člověk velmi brzo poznal, že zasvěcený pohled na oblohu, správné vysvětlení přírodních úkazů a jevů, mu může v mnohém pomoci. Proto každá společnost na jistém stupni vývoje si již nevšímá nebeských těles jen jako objektů zbožnění, ale na vědeckém základě vytváří astronomii. Jejím úkolem je přispět k rozvoji zemědělství, řemesel a obchodu. Astronomie nevzniká proto samoúčelně jen ze zájmu jednotlivců. Není to věda pěstovaná jen pro vědu, uzavřená do svého čistě exaktního rámce. Vždy svojí úrovní a řešenými problémy odpovídá době, ve které působí. Jak silná je potřeba astronomie můžeme soudit i z toho, že si prakticky zachovala kontinuitu vývoje od starověku přes křesťanský středověk až do současnosti.

V této své diplomové práci bych se chtěl zabývat jedním z aspektů vývoje astronomie u nás. Pokusím se hlouběji objasnit práci Astronomického ústavu Karlovy university od jeho založení v posledních desetiletích 19. století až do roku 1939. Blíže se zaměřím na astronomy, kteří zde působili (např. A.Seydler, G.Gruss, V.Láska, J.Kaván, V.V.Heinrich, J.M.Mohr a další), na jejich vědeckou, pedagogickou a organizační činnost. Budu se snažit odpovědět na otázku, jakou roli hrál tento universitní ústav v širším společenském kontextu, čím přispěl k rozvoji astronomické vědy u nás a ve světě. Tato má práce je zaměřena jen na zcela úzký okruh problémů, prakticky jen na několik význačných osobností čs. astronomie. Vědomě opomíjím taková význačná jména jako V.Šafařík, V.Nechvíle, F.Nušl, O.Seydl aj. a doufám, že těmto astronomům bude věnována pozornost v jiných publikacích. Přesto doufám, že tento můj pokus přispěje k objasnění historie exaktních věd v Československu.